Baptisté jsou křesťanskou reformační církví. Pojem církev však chápeme poněkud odlišně než většina křesťanských církví. Každé místní společenství (sbor) je pro nás plnohodnotnou církví, která je plně autonomní a podřízená pouze vládě Ježíše Krista. Každý místní sbor je tedy samostatný a nezávislý na jiných sborech a není podřízen žádnému církevnímu orgánu. Baptisté se po celém světě sdružují do jednot či unií na národní, kontinentální i světové úrovni. Důvodem je vědomí, že se vzájemně můžeme obohacovat, sdílet a spolupracovat na projektech, které přesahují možnosti jednoho sboru.

         V České republice baptistické sbory tvoří Bratrskou jednotu baptistů, která je státem registrovanou církví. Nejedná se však v pravém slova smyslu o "baptistickou církev", ale jednotu (svaz) několika desítek jednotlivých místních církví.

         Baptisté od počátku kladli velký důraz na svobodu svědomí každého člověka.  Baptisté se nikdy nechtějí pokoušet přivést někoho k víře donucením. Rozhodnutí pro víru musí být svobodné a dobrovolné. Baptisté se zasazují o náboženskou svobodu pro všechny, pro věřící i nevěřící. Právě mezi baptisty vzniklo jedno z prvních hnutí za náboženskou svobodu, protože jsme si jisti, že před Pánem Bohem je za svůj život zodpovědný každý sám. Z tohoto důvodu baptisté nekřtí malé děti, které se ke svému křtu nemohou svobodně vyjádřit. V praxi to znamená, že za členy baptistických sborů jsou přijímáni pouze dospělí, kteří prožili znovuzrození z Ducha svatého a vyznávají svoji víru před sborovým shromážděním. Na vyznání své víry jsou pak pokřtěni ponořením do vody. Řecké sloveso „baptizó“ znamená ponořit a je vlastně termínem pro křest. Baptisty byli označováni lidé v době reformace, kteří se nechávali znovu pokřtít, protože neuznávali svůj křest jako právoplatný, protože nebyl výsledkem jejich svobodného rozhodnutí podpořeného jejich osobní vírou v Ježíše Krista. Také se jim říkalo „novokřtěnci“ a za tento svůj postoj byli z počátku pronásledováni a někteří i umučeni. I z těchto historických důvodů se baptisté ve světě zasazují o dodržování lidských práv a náboženskou svobodu.  

Patrně nejznámějším baptistickým kazatelem byl držitel Nobelovy ceny míru Dr. Martin Luther King. Zasazoval se o změnu společenského postavení černošského obyvatelstva v Americe. Svého cíle, kterým bylo ukončení rasové diskriminace, se snažil dosáhnout prostřednictvím občanské neposlušnosti a jiných nenásilných praktik. Vzhledem k tomu, že odmítáme jakékoliv násilí ve věcech svědomí, zasazujeme se o také důslednou odluku církve od státu.

Bratrská jednota baptistů je jediným církevním uskupením, které odmítlo podepsat smlouvu se státem v souvislosti se zákonem č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi v rámci tzv. „Církevních restitucí“.